Soukromá střední škola internátní pro zrakově postiženou mládež  byla založena v roce 1992 a byla první střední školou pro takto postiženou mládež v Brně. Cílem založení bylo vytvoření  nového typu střední školy, který bude dostupný jak zrakově postiženým mladým lidem, tak i těm, kteří mají  kombinované postižení. V této škole se žáci učili praktickým dovednostem, tak důležitým pro samostatný život (sebeobsluze, drobným opravám v domácnosti, atd.).  Výhodou této školy bylo, že žáci základní školy pro zrakově postižené nemuseli hned po jejím absolvování  ukončit své vzdělávání a mohli pokračovat ve studiu na střední škole v místech, která tak dobře za devět i více let poznali.

V roce 1990 byla založena v Brně Nadace pro zrakově postiženou mládež, jejíž vznik inicioval významný brněnský tyfloped Dr. Josef Smýkal (sám těžce zrakově postižený) společně se speciálním pedagogem Dr. Michalem Kuchařem. Tato nadace se snažila získat vyhovující areál, sestavit pedagogický sbor z odborníků v oblasti oftalmopedie, vybavit školu odpovídajícími pomůckami, technikou, specializovanými odbornými učebními texty. Významný počin Nadace spočívá v získání prostor pro SŠI v areálu ZŠ pro slabozraké a nevidomé, která se sem přestěhovala po listopadu 1989. Areál do roku 1989 patřil VŠ politické, základní škola sídlila  na Veveří;  objekt na Veveří byl v rámci restituce navrácen církvi.

Nadační SŠI pro těžce zrakově postižené zahájila činnost v září roku 1992. Nabízely se tyto možnosti studia: tříletá rodinná škola, tříletá škola polytechnická, od roku 1993 maturitní obor masér sportovní a rekondiční a od roku 1994 maturitní obor technika administrativy. V roce 1997 škola požádala  o změnu statutu, a to na ministerstvem řízenou školu.

Od školního roku 1997/1998 začala škola fungovat pod názvem Speciální střední školy a Odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež.  Jedinou chybou nového státního zařízení bylo zřeknutí se přímého řízení internátu;  hlavně zmizela spolupráce mezi výchovnými pracovníky a školou. Studenti zůstali ubytováni v Komárově, část nových studentů zvolila internát na Čichnové. I když internátní žáci museli absolvovat ranní cestu přes půl Brna, v jedné věci byl tento typ ubytování užitečný. Studenti, zvláště pak nevidomí a těžce zrakově postižení, se tak se přesouvali mimo areál školy a učili se pohybovat v městském prostředí, komunikovat s ostatními lidmi a procvičovat základy společenského chování a jednání.  

Změna statutu současně odstartovala období nestability a  změn ve vedení školy. Byl odvolán ředitel Mgr. Jiří Nesveda a ve školním roce 1997/1998 byla ředitelkou školy Ing. Zdeňka Kurková. Ve školním roce 1998/1999 došlo ke změně vedení školy a ředitelem se opět stal, a to na základě řádného konkurzu, Mgr. Jiří Nesveda. Ten však  dne 30.6.2000 odstoupil z funkce ředitele školy a 1.7.2000 byla jmenována ředitelkou školy Mgr. Dagmar Sýsová, která tuto funkci zastává dodnes (tj. školní rok 2007/2008). K velikým změnám došlo ve školním roce 2000/2001, kdy probíhala rozsáhlá rekonstrukce budovy školy na Hlinkách 156 a škola se přestěhovala na odloučené pracoviště na ulici Dukelská 65. Bylo to těžké období, ale všichni pracovníci vynaložili veliké úsilí, aby tuto situaci zvládli, jelikož měli před sebou vidinu nejen moderně opravené budovy školy, ale i  nového internátu, který vznikl  přestavbou půdních prostor.

V nově zrekonstruované budově byla zahájena činnost ve  školním roce 2002/2003, a o rok později byl slavnostně otevřen nový, moderně vybavený internát. Ten je  součástí školy, a to s kapacitou 45 lůžek. S rekonstrukcí byly souběžně zrealizovány i terénní úpravy, jejichž výsledkem je zkrášlení a vylepšení okolí školy (nové sportovní hřiště, doskočiště pro skok daleký, posezení pro studenty pod pergolou, atd.).

Škola rozšířila v průběhu let svou nabídku oborů nejen maturitních - obchodní akademie, sociální péče a masér sportovní a rekondiční, ale i učebních - čalounická výroba (v současné době již zrušený), sportovní a rekondiční masér, pečovatelské práce a tkalcovské práce. S nárůstem počtu studentů se zvyšuje počet pedagogických pracovníků, samozřejmě splňujících podmínky pro pedagogickou práci se zrakově i jinak handicapovanými středoškoláky.